Zdravot. právo v praxi; 2005; 4: 72-73
V rámci právní odpovědnosti ve zdravotnictví lze vedle žalob o náhradu škody očekávat i žaloby na ochranu osobnosti. Souběžné podání obou typů žalob nelze vyloučit. Je otázkou, zda lze i náhradu za bolestné, ztížení společenského uplatnění či úmrtí blízké osoby považovat za náhradu škody či spíše satisfakci. V současné době je zkoumána otázka ústavnosti ustanovení § 444 odstavec 2 občanského zákoníku na jehož základě je vydána vyhláška č. 440/2001 Sb. Patrně nelze vyloučit, že důvodem k úspěšné žalobě na ochranu osobnosti může být i omezení v obvyklém způsobu života po dobu kratší než rok, na které vyhláška 440/2001 Sb. nepamatuje, jakož i porušení některých ustanovení Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, zejména článku 5 (informovaný souhlas) a článku 10 (ochrana osobních údajů). Důvodem k tomuto typu žaloby však může být nepochybně též nešetrné nebo nedůstojné jednání s pacientem.
Published: January 1, 2006 Show citation