Zdravot. právo v praxi; 2006; 2: 40-41 
V první polovině letošního roku jsem se zúčastnil řady seminářů, které byly věnovány právní problematice ve zdravotnictví, zejména pak vztahům lékař a pacient, lékař a kolegové a lékař a zdravotní pojišťovny. V následujícím příspěvku se pokusím shrnout nejčastější otázky, které zazněly i na semináři Medicína a právo – aktuální otázky, a uvést alespoň stručný výklad dané problematiky.
Zdravot. právo v praxi; 2006; 2: 37-38 
Na jaře letošního roku uspořádala společnost GlaxoSmithKline sérii devíti seminářů „Medicína a právo – aktuální otázky“. Semináře se uskutečnily vždy v pátek a sobotu na různých místech Čech a Moravy a byly určeny především lékařům – diabetologům. Odborným garantem diabetologické části programu byla prof. MUDr. Jindřiška Perušičová, DrSc., právní části programu měl pod palcem Mgr. Ing. Lukáš Prudil, Ph.D.
Zdravot. právo v praxi; 2006; 2: 24-28 
V článku je podrobně komentováno rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Pretty vs Spojené království, které se zabývá otázkou eutanázie. Jedná se rozhodnutí zcela zásadního významu, tzv. pilotní rozhodnutí, jež dosud nevešlo dostatečně ve známost. Obsahuje argumentaci vztahující se k právu na život, které je zakotveno v Úmluvě o lidských právech a základních svobodách a je závazné pro legislativu členských zemí, jimiž jsou prakticky všechny evropské státy. Problematika eutanázie je navíc zasazena do širšího kontextu. V úvodní části článku je zmíněna celá řada aspektů, které ovlivňují přístup k eutanázi, která je nejen jedním z nejzávažnějších...
Zdravot. právo v praxi; 2006; 2: 29-31 
Článek se zabývá přijetím nového mezinárodního rozeznávacího znaku zdravotnické služby, způsobem jeho užívání a důsledky pro mezinárodní humanitární právo.
Zdravot. právo v praxi; 2006; 2: 32-36 
Správná klinická praxe upravuje standardní postup při provádění klinického hodnocení léčiv, díky kterému je možné zajistit dle předem vymezených podmínek v protokolu a v dalších dokumentech ochranu subjektům hodnocení a získání věrohodných výsledků. Jedním z cílů při přijetí Směrnice správné klinické praxe bylo též vytvořit úpravu, která umožní vzájemně akceptovat výsledky vzešlé z klinického hodnocení léčiv. Účelem tohoto článku je poskytnout informaci o uplatnění těchto principů v rámci právní úpravy členských států Evropské unie.