Zdravot. právo v praxi; 2004; 4: 80-82
Filozofické poznámky k legislativě paliativní péče
- Univerzitní centrum pro bioetiku, Brno
Klíčová slova: terminální stadium, paliativní péče, pojetí smrti, limita medicíny, limita života.
Zveřejněno: 31. prosinec 2004 Zobrazit citaci
Článek reflektuje filozoficko-antropologické předpoklady legislativní úpravy paliativní péče, zejména pak terminální péče. Vychází z limity medicíny a limity života a charakterizuje terminální stadium. Dále ukazuje různé způsoby chápání fenoménu smrti a přibližuje jednotlivé typologické možnosti přístupu k tomuto fenoménu; je uzavřen deskripcí situace terminálně nemocných s ohledem na její právní relevantnost.
Stáhnout citaci
Reference
- Voltaire, Dictionnaire philosophique, IV, 63.
- Viz K. Jaspers, Was ist Philosophie? Mnichov: DTV 41986, 42n.
- L. Wittgenstein, Tractatus logico-philosophicus (1918), 6.431 a 6.4311 - překlad vlastní (česky: Oikumene 1993).
- Metodicky nepůjde o to, dokládat jednotlivé postoje výsledky sociologických průzkumů a statistikou, nýbrž pouze uvést základní typologii.
- Srov. S. Freud, Jenseits des Lustprinzips (1920), in: GesammelteWerke (vyd. A. Freud et al.). London 1940-1987; 13: 57.
- Srov. M. Heidegger, Sein und Zeit (1927), §§ 46-53 (česky: Oikumene 1996).
- R. Thákur, Sádhaná. Praha: Vyšehrad 1999, 15n.
- Viz H. Jonas. Morality and Mortality. Evanston: Northwestern University Press 1996, 99-113.
- Augustin, Confessiones, IV, 4 a 6.
- C. G. Jung, Duše moderního člověka. Praha: Atlantis 1994: 109 (srov. tamtéž 93-106).
Přejít k původnímu zdroji... - Jiný okruh problematiky tvoří právní úprava medicínských postupů v rámci paliativní péče, které většinou mohou být poměrně snadno regulovatelné právně závazným deklarováním vůle nemocného pro situaci neschopnosti rozhodovat o sobě, která právě v terminálním stádiu může snadno nastat (living will, advanced directives). Dále se jedná o diferencovanější problematiku úpravy postupů jako aplikování transfúze, antibiotik, sedace, terminální sedace, nenasazení či vysazení léčby (DNR, PVS, medical futility) zejména v případech, kde vůle pacienta deklarována nebyla nebo o poměrně problematičtější postupy jako např. lékařsky asistované suicidum či euthanasie.
- Pokud např. v Praze většina pohřbů probíhá bez rozloučení (v Brně téměř polovina), potom z toho lze při respektování specifičnosti situace terminálně nemocných leccos extrapolovat pro jejich obecně lidskou situaci.